Reportáže
Jesenický tvrďák očima jediného juniora na trati
Honza Kolář
Takže , jednou jsem přemýšlel o tom jaké by to bylo, si vyzkoušet ,nějaký ten "extremní" závod ,kde by bylo od všeho něco (kolo,lezení,běh,plavaní,kajak,...atd.), a kde bych si už trochu vyzkoušel, jak na tom jsem a možná i sáhl na dno. O jednom takovém závodě jsem už věděl delší dobu, ale zatím jen z triček lezců na stěně a odposlouchavaním jedním uchem jak si o něm povidají. Jenže to mě ještě nenapadlo, že bych si to mohl taky někdy na vlastní kůži zkusit.
Po delši době, kdy jsem se už seznámil s těmi co tam byli, mě to lákalo čím dál tím víc. Až jednou po rozpravě s Peprem o tom závodě, mě tam prostě přihlásil, a bylo. Měli jsme jet ve složení Pepr,Libor,Tomáš a Káča Bohatí a já . No, ale nakonec bohužel Libor měl nehodu v Tatrách a Peťa po skvělém umístění na ME v Polsku byl trochu marod, takže taky nejel.
Potom co jsem dostal info, že ten kajak je fakt vratký, a že když jsem v něm ještě neseděl, tak se mi bude fakt pořád točit, jsem uvážil, že by bylo dobré si to před těma závodama aspoň někde zkusit. Naštěstí Pepr domluvil zkoušku s Tomášem Bohatým na Olešné. V pondělí před závody jsem v tom byl poprvé a byla to katastrofa, neudělal jsem ani tři tempa a už se mi to točilo. V úterý to už bylo o trochu lepší, dal jsem si s vyčerpaním 2x Olešnou tam a zpět, ale pořád jsem si nedokázal představit jak to pojede na závodech 8km...Ve středu to bylo skoro jak v PO , protože byla nějaká divná voda :-)) .
No a konečně tu už byl pátek a my po naložení loděk a kol jsme vyjeli na Tvrďáka. Cesta byla v poho. Přijeli jsme do Nové vsi a chvíli trochu hledali kde to vlastně jsme a kde je prezentace. Nakonec jsme se našli,ubytovali a připravili na noční OB.
Hned první disciplína byl nočni orientační běh. Začínal v 22:30 a každou +1minutu vybíhal dalši závodník. Byla celkem tma, a po lese pobíhaly samé světílka.Bylo celkem zajimavé najít najít těch 5kontrol. Potom když se doběhlo, musel si každý (pokud už neměl) nachystat do pytlů věci na zítřek. Samozřejmě ja ještě nic nachystané neměl a tak hned jak jsem přiběhl na pokoj, jsem tam začal šustit a chystat ty veci, zatím co borec vedle se už snažil usnout. Skončil jsem asi v 00:45 a zalehl.
Ráno startovali muži běh na Ovčárnu v 5:00 a já startoval s ženama ( má to něco do sebe :)) ) v 5:30 někde v lese v řece, kde nás dovezly auta. Hned první disciplína a tak mokro v nový goráčových botech jsem už dloouho neměl ;-)
Když jsme vyběhli z té říčky zpátky na chodník, běželi jsme na Ovčárnu, přitom jsme se celkem zahřáli. Tam se někteří převlékali (já neměl do čeho,protože jsem si to večer zapoměl nachystat do pytle) a šlapali jsme pěkně po asfaltu na Praděd, nejvyšší horu moravy. Z ní pak jeli sjezd dolů, než jsme dojeli do Břidličné, kde nás čekalo plaváni. Voda byla opravdu teplá, jenže plavaní jsem moc netrénoval. Po prvních 8 bazénech jsem myslel, že se radši utopím, když jsem si představil, že mam před sebou ještě jednou tolik,a už nemůžu a chytám při odrazu křeče. Pak jsem se už ani odrážet nemusel a křeče prostě byly. Nakonec mi typek řekl, že už to mam, tak jsem s radostí odkulhal z bazénu zpět na kolo.
Po možna 5km byla střělnice. Tam jak jsem slyšel ze zkušenosti starších, není moc ve zvyku se do těch terčů trefovat. Tak jsem se trefil jen jednou a jel dál.
Konečně jsem přijel na (mou oblibenou disciplinu) kajak. Všechno tam bylo uplně jiné než na te Olešné(vlnky,vítr)....no ale časem jsem už i zvládl 5temp, aniž by se mi kajak otočil (když voda přála a nefoukal vítr). Dojelo se na další břeh přehrady, kde se "běžel" OB. Ale je těžké běžet někam, když po prvních 4kontrolách nevíte kde jste. A tak jsem se ztratil asi na 45minut hledaním cesty z lesa ven a zorientovaním mapy s buuzolou.Po dokončení tohoto OB byl zase kajak, na břeh odkud jsme vyjeli a od tamať zase zpátky na ten břeh předtím kde už čekala nová mapa OB. Ten se už celkem dal, jen síly postupně ubývalo a měl jsem nejak kyselo v žaludku z těch všech karbogelu,magneslifu,šleh,powerbiku a ionťáku (příště si beru aspoň jeden rohlík se šunkou).
Dojelo se zase na tu pláž kde se nechaly kola a od tamať se jelo zpět na Novou ves. Po cestě bylo skálo lezeni s cestama obtižnosti 3a5 které jsem jakož to člen HOFM obě vylezl.
Dále se jelo pořád na kole do lanového centra ,kde jsme poblbli v korunách stromů (s dole přihlížejíci, pěknou obsluhou). Od tuď už jen pořád dokopce spolu s křečma ve stehnech a nepodmíněnými stahy v lýtkách, až na nějaky kopeček, ze kterého se jel sjezd až do Nové vsi, kde ráno startovali muži. Teď už jsem si říkal, že bych to snad i mohl dokončit. Když jsme tam dojeli (spolu s nějakým borcem co mě ještě předjel), byla už předemnou poslední disciplína a to HOB.
Samozřéjmě hned první kontrolu jsem nemohl najít...než mě doběhla jedna z žen :-)...jsem dostal novou síílu,a společně, už v dokončovacím tempu jsme našli další kontroly a dva bouldry.
Konečně jsme se oběvili na te louce, kde byl CÍÍÍÍÍL !!!!!! Luxusní pocity mě oblely , a byl jsem nehorázně rááád, že jsme to dokončili.
V cíli už samozřejmě čekala Kača celá vysmatá kde jsem ? :-) ...
Jesenický tvrďák byl zatím muj nejvíce užitý závod, kde jsem si, už opravdu sáhl do svých rezerv sil a zkusil si to, jaké to je jet delší závod než 3hodiny :).
Všem, kteří si chcou vyzkoušet pocity jako je vyčerpání,bezmoc,křeče,slabost ale nakonec i super truper euforie !!! doporučuju, ať zkusí Jesenického tvrďáka ;-)
Autor je členem Horolezeckého oddílu Frýdek-Místek.